Ve středu 27. listopadu se zájemci o historii zúčastnili školního kola Dějepisné olympiády s tematickým zaměřením "Dlouhé století se loučí (1880 - 1920)". Na prvním místě se umístili dva soutěžící, a to Kryštof Kalina z 9. C a Vilém Koudela z 9. B, kteří budou v lednu reprezentovat školu v okresním kole. Druhé místo patří Lucii Bačové z 9. A a na třetím místě se umístil Petr Kutáč z 9. C. Úspěšnými řešiteli byli také Tomáš Volný, Zuzana Klepáčová a Adam Chromý. Gratulujeme!
Připojujeme se k vyjádření ZŠ a MŠ kpt. Otakara Jaroše Louny.
Vyjádření ke stávce učitelů 6. 11. 2019
Základní a Mateřská škola Kpt. Otakara Jaroše v Lounech se stávky 6. 11. 2019, ke které nás vyzvaly odbory prostřednictvím ČMOS, nezúčastní.
Důvodem neúčasti však je pouze nesouhlas s požadavky ČMOS. Stávka upozorňující na platové a organizační problémy českého školství je potřebná a našla by širokou podporu, ale jít do stávky kvůli 1 – 2 % nám přijde nejen neetické, ale i naprosto zbytečné a jako promarněná příležitost. Náš pedagogický sbor se dostal do pasti. Když stávkovat nebudeme, budou učitelé zase všem pro smích a vláda bude argumentovat, že za ní učitelé stojí. Když do stávky půjdeme, dáme tím potvrzení odborům, že s jejich dosavadním vyjednáváním a ignorováním palčivějších systémových problémů souhlasíme. Jak je vidět, správné řešení neexistuje. Rozhodli jsme se tedy nakonec, že stávku této formy nepodpoříme, ale následujícím vyjádřením napravíme lži, nepravdy a zavádějící informace, které se v mediálním prostoru objevují, očerňují učitele a staví je do opozice proti společnosti. Omlouváme se předem za délku tohoto vyjádření, ale právě snaha zjednodušit toto téma v médiích vedla k četným dezinterpretacím.
Ačkoliv platy pedagogických a provozních zaměstnanců škol nejsou jediným problémem v českém školství, jsou mediálně nejlákavějším, tudíž se budeme věnovat nejprve jim. Začneme lží, že od roku 2013 stoupl průměrný plat učitele o 60 %. To je očividná lež. Skutečností je nárůst o 31%. Zde se však neuvádí druhý důležitý údaj, a sice, že průměrná mzda v ČR za toto období narostla o 27%. Tudíž nejde ani tak o navyšování, jako o valorizaci. Již 17 let všechny politické strany před volbami slibují plat pedagogů ve výši 130% průměrné mzdy. K této hodnotě se zdaleka neblížíme. Programové prohlášení vlády slibovalo v roce 2017 50% nárůst, realitou je v současné době 10%. Jak je možné, že se čísla takto liší od těch, co uvádí vláda? Ta vytváří průměrný plat učitele ze všech peněz, které na platy posílá, tzn. včetně nenárokových složek, které se často nazývají „peníze na odměny“. Tyto peníze se však ve spoustě případů k učitelům nedostanou. Ředitel školy je z nich povinen platit nenadálé výpadky ve financování, suplování apod. Reálně mu na odměny zbude velmi málo. Proto se tolik odbory snažily dostat slibované peníze do tarifního, to znamená jistého platu. Důvodem není to, že bychom nechtěli odměňovat lepší učitele.
Jak tedy po tomto navýšení bude vypadat plat začínajícího učitele v roce 2020? Hrubá mzda bude 28630 Kč. Hrubá mzda. Čistá 21 790 Kč!!!
A zde se konečně dostáváme k tomu, proč je toto téma nejen důležité pro učitele, ale především pro Vás, rodiče a lidi žijící v naší společnosti. Co se týče průměrné mzdy učitele, ta činí 64% průměrné mzdy lidí s vysokoškolským vzděláním v ČR – nejméně v EU (např. v Polsku 90%). Průměrná mzda učitele (36 tisíc) také svoji výškou ukazuje další problém, a to ten, že většina pedagogů je v nejvyšší platové třídě, to jest po 32 letech praxe. Učitelský sbor v ČR je přestárlý. Každým rokem odchází víc a víc těchto pedagogů do důchodu a průměrná mzda se tak bude snižovat a nedostatek učitelů navyšovat. Neustále je slyšet od veřejnosti i odborníků volání po mladých a aktivních učitelích, po větším procentu mužů v českém školství. Jak se toho však může dosáhnout, když i po této obrovské podpoře, kterou neustále vláda inzeruje, si například jako začínající skladník v Kauflandu vyděláte o dva tisíce čistého víc? Jak může ředitel školy ovlivňovat kvalitu výuky Vašich dětí, když neexistuje konkurenční prostředí? Když nemůže nahradit podprůměrného pedagoga pedagogem novým, protože žádný takový nikde nečeká.
Argument vlády, že nemá slíbených 5 miliard na postupné navyšování platů a zatraktivnění tohoto povolání, je vyloženě směšný. V situaci, kdy stát dává 5,6 miliard na slevu na jízdném jako dárek pro voliče. V době, kdy vídáme každý ve svém okolí případy mrhání státními penězi. Kdy i my učitelé vidíme, jak nesmyslně se plýtvá v samotném školství. Proč každé dítě obdrží v rámci projektu Mléko do škol „zdarma“ každý týden mléko, o které nemá zájem a které vyhodí do koše? Mimochodem mléko, které v plné výši stát zaplatí společnosti ACCOM a jihočeské Madetě? Proč mají učebnice předmětů, které se prakticky nemění, jako třeba fyzika, doložku ministerstva (platnost) jen 6 let? Proč nemá každá škola spolehlivou ventilaci jako dnes většina kanceláří, a tím pádem se musí v zimě větrat s otevřenými okny, aby se děti neudusily, což znamená topit do oken? Proč musí každá škola nakupovat sama za nemalé peníze výukové programy, jejichž programátorská úroveň je často až podprůměrná? Jak je možné, že nemá ministerstvo vyjednané multilicence pro všechny školy najednou? A takto bychom mohli pokračovat.
Možná ještě mnohem důležitějším důvodem, než jsou výše zmíněné platy, proč jít do stávky, jsou naprosto nesystémové, nepedagogické a chaotické změny vyhlášek, které ministerstvo předkládá bez patřičných konzultací s lidmi z terénu i odborníky. Inkluze „po česku“, která prakticky likviduje naše kvalitní speciální školství a velmi silně narušuje práci ve třídách klasických škol, je kapitolou sama o sobě. To, že díky těmto změnám již pedagog prakticky nemá čas na „klasické“ a dobře prospívající děti, které systémem školství proplouvají pouze o své vůli, je známé všem lidem z praxe. Současné novelizace tomu však ještě nasazují korunu. Konkrétně např. Nový způsob financování regionálního školství, kterým se ministr tolik chlubí. Novela vyhlášky 27 školského zákona prakticky dělá jen to, že absolutně odosobňuje školství. Nehledě na to, jaké děti máte ve třídě, z jakého jsou sociálního prostředí apod., budou ředitelé dostávat fixní peníze. Konkrétní příklad? Například asistenti pedagoga. Ti za rok již nebudou propláceni na základě toho, kolik dětí je potřebuje, ale podle toho, kolik má škola tříd. Takže když škole vyjde podle tabulky, že má nárok na 4 asistenty, dostane je. Když bude mít v 5 ročnících inkludovaného žáka, který asistenta potřebuje, mají škola, žák i rodiče smůlu. Ještě drtivější dopad to má na speciální mateřské školky, které od 1. 1. 2020 také dostanou peníze na tolik asistentů, kolik mají tříd. Což je, pokud máte ve třídě 14 postižených dětí, z toho 5 nízkofunkčních autistů, mentálně zaostalé děti, děti s obrnou či downovým syndromem, naprosto nereálná věc, která nejen že zamezí jakémukoliv výchovně-vzdělávacímu procesu, ale bude pro všechny zúčastněné nebezpečná.
Toto jsou jen konkrétní případy, které se však doopravdy stanou. Trend individualizace a rozdílného přístupu bude nahrazen socialistickým rovným modelem podle tabulek bez ohledu na skutečné osoby a jejich potřeby. Současná vláda (stejně tak i vlády minulé) vrší jednu chaotickou novelu za druhou a jen přispívá k destabilizaci českého školství, na které doplatí celá společnost.
Závěrem bychom chtěli ještě jednou veřejnost ujistit. Svět není černobílý. To, že nejdeme v současné konstelaci do stávky, není vyjádření podpory vládě, jak informuje pan premiér. Je to vyjádření nepodpory školským odborům, které naším jménem vyjednávaly s ministerstvem. A nejen že postupně ustupovaly ze slibovaného navyšování platů, ale naprosto ignorovaly systémové chyby v celém resortu. My nepůjdeme stávkovat za 8+2 či 9+1 procent. My půjdeme stávkovat za opravdové a koncepční změny, které zachrání české školství a umožní mu tak plnit společenskou roli, která mu náleží. V momentě, kdy najdeme podporu pro tyto změny mezi skutečnými učiteli, a nejen úředníky z Prahy, jsme připraveni do stávky vstoupit s čistým svědomím a s vědomím morálního i etického práva na tento krok.